Martin Sladký se narodil v roce 1920 v Hořicích v Podkrkonoší. Během let 1944-1945 studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u profesora Josefa Nováka. Po válce vstoupil na Akademii výtvarného umění, kde byl žákem profesora Jakuba Obrovského a od roku 1949 profesora Karla Mináře. Akademii absolvoval v roce 1950. Od svých začátků je tvorba Martina Sladkého spjata s prorežimní tématikou. Koncem 60. let a v průběhu 70. let se stává autorem četných návrhů a provedení monumentálních dekorativních nefigurativních prací v architektuře.

Realizace:
1962 kamenná mozaika v nádražní hale v Karviné, návrh 1961
1967 kamenná mozaika v atriu Domu služeb na sídlišti Pankrác v Praze, návrh 1965
1970 skleněná mozaika ve vstupním areálu krajské nemocnice v Ostravě-Porubě, návrh 1967
1972 kamenná mozaika "Tři dělníci" pro Kulturní dům v Mladé Boleslavi
1974 "Vzlet / Rozvoj lidského myšlení", Skleněná mozaika, v prostorách Vysoké školy báňské v Ostravě, návrh 1973
1974 kamenná mozaika v interiéru administrativní budovy Hutní druhovýroby v Praze-Vršovicích, návrh 1974
1975 kamenná mozaika "Pocta práci" pro sekretariát KSČ v Rakovníku
1976 kamenná mozaika "Památník protifašistického odbje" na bývalé střelnici v Praze-Kobylisích (řešení prostoru společně s architektem J.Polákem a sochařem M.Zetem), roku 1978 prohlášen vládou ČSR za národní kulturní památku
1977 skleněná mozaika v interiéru FN v Praze-Motole, návrh 1976
1977 vnější výzdoba (dvě kamenné mozaiky) nové budovy ČVUT v Praze-Dejvicích, návrh 1972
1978 kamenné mozaiky "Plameny revoluce" a Dynamika revoluce" ve stanici metra Dejvická
1978 kamenná mozaika "Únor 1948", stanice metra Staroměstská