Ilja Hartinger, 1987, keramika, Vsetín - Sychrov (obchodní středisko)
Akademický malíř a grafik Jiljí Hartinger je v literatuře, v katalozích a recenzích výstav uváděn také jako Ilja Hartinger. Tak je znám mezi svými přáteli a spoluobčany. Narodil se 20. srpna 1935 v tehdejším Novém Hrozenkově - Karolinině Huti, nynější Karolince. Pochází ze sklářské rodiny. V letech 1952 - 1957 studoval na Střední umělecko průmyslové škole v Brně a poté v letech 1957 - 1963 na Vysoké škole umělecko průmyslové v Praze, v ateliéru malby a grafiky profesora Antonína Strnadela. Ten měl zásadní vliv na kultivaci jeho hlubokého a emocionálně podloženého vztahu k rodnému kraji, a to v kontextu moderní malby a grafiky, v němž mají významné místo také malíři Valašska - Alois Schneiderka, Jan Kobzáň, František Podešva a Karel Hofman. Po ukončení studia na vysoké škole se Ilja Hartinger vrací do rodné Karolinky. Intenzívně se věnuje výtvarné práci, kterou zakládá na široké škále výtvarných technik - maluje olejem i akvarelem, nejčastěji v kombinaci s kvaší a pastelem, zabývá se volnou a užitou grafikou, zvláště linorytem, vytváří artprotisy, získává první úkoly pro architekturu, vznikají jeho monumentální vitráže technikou leptaného a pískovaného skla, později klasické mozaiky. Do podvědomí zájemců a milovníků umění se zapisuje především jako krajinář. V jeho interpretaci má ktajina Valašska neobyčejně sugestivní a poetické kouzlo. V 60. a 70. letech ilustroval knihy F. Zadrobílka, F. Horečky, F. Čečetky a P. Křenka. Na konci 80. let zredukoval svůj zájem o malbu. Koncentrace na tento výtvarný žánr výrazně obohatila jeho výraz o novou polohu, především rozsáhlé panoramatické pohledy na velká města a v současné době o zcela nově chápané tradice Valašska. Výsledkem jsou obrazy zdůrazňující meditativní rozměr a abstrakci. Ilja Hartinger uspořádal desítky samostatných výstav u nás i v zahraničí, zvláště v Německu a USA, účastnil se řady výstav kolektivních. Tradičně vystavuje především ve Vsetíně, v Okresním vlastivědném muzeu a v galerii " V poschodí ", dále pak v Brně, Ostravě, Luhačovicých a v Karlovském muzeu ve Velkých Karlovicích. V architektuře realizoval na 60 významných velkých děl, především skleněných vitráží. Pozoruhodná malířova aktivita ve společenském a kulturním dění rodného města Karolinky, kde žije a pracuje. Pro novou radnici vytvořil rozsáhlou vitráž " Píseň rodného kraje ", gobelíny a akvarely, je autorem symbolů města Karolinky a zpracoval řadu scénických návrhů pro místní ochotnický divadelní soubor. Jeho galerie ve středu města je otevřena nejen pro přátele a známé,ale pro všechny zájemce o výtvarné umění. Ilja Hartinger procestoval takřka všechny země Evropy, vlastní díla konfrontuje s významnými díly ve známých evropských galeriích a tato koncentrace na široký výtvarný kontext mu umožňuje obohacovat uměleckou práci o nové, aktuální a působivé výtvarné prvky. http://www.arthartinger.cz/index1.htm
Akademický malíř a grafik Jiljí Hartinger je v literatuře, v katalozích a recenzích výstav uváděn také jako Ilja Hartinger. Tak je znám mezi svými přáteli a spoluobčany. Narodil se 20. srpna 1935 v tehdejším Novém Hrozenkově - Karolinině Huti, nynější Karolince. Pochází ze sklářské rodiny. V letech 1952 - 1957 studoval na Střední umělecko průmyslové škole v Brně a poté v letech 1957 - 1963 na Vysoké škole umělecko průmyslové v Praze, v ateliéru malby a grafiky profesora Antonína Strnadela. Ten měl zásadní vliv na kultivaci jeho hlubokého a emocionálně podloženého vztahu k rodnému kraji, a to v kontextu moderní malby a grafiky, v němž mají významné místo také malíři Valašska - Alois Schneiderka, Jan Kobzáň, František Podešva a Karel Hofman. Po ukončení studia na vysoké škole se Ilja Hartinger vrací do rodné Karolinky. Intenzívně se věnuje výtvarné práci, kterou zakládá na široké škále výtvarných technik - maluje olejem i akvarelem, nejčastěji v kombinaci s kvaší a pastelem, zabývá se volnou a užitou grafikou, zvláště linorytem, vytváří artprotisy, získává první úkoly pro architekturu, vznikají jeho monumentální vitráže technikou leptaného a pískovaného skla, později klasické mozaiky. Do podvědomí zájemců a milovníků umění se zapisuje především jako krajinář. V jeho interpretaci má ktajina Valašska neobyčejně sugestivní a poetické kouzlo. V 60. a 70. letech ilustroval knihy F. Zadrobílka, F. Horečky, F. Čečetky a P. Křenka. Na konci 80. let zredukoval svůj zájem o malbu. Koncentrace na tento výtvarný žánr výrazně obohatila jeho výraz o novou polohu, především rozsáhlé panoramatické pohledy na velká města a v současné době o zcela nově chápané tradice Valašska. Výsledkem jsou obrazy zdůrazňující meditativní rozměr a abstrakci. Ilja Hartinger uspořádal desítky samostatných výstav u nás i v zahraničí, zvláště v Německu a USA, účastnil se řady výstav kolektivních. Tradičně vystavuje především ve Vsetíně, v Okresním vlastivědném muzeu a v galerii " V poschodí ", dále pak v Brně, Ostravě, Luhačovicých a v Karlovském muzeu ve Velkých Karlovicích. V architektuře realizoval na 60 významných velkých děl, především skleněných vitráží. Pozoruhodná malířova aktivita ve společenském a kulturním dění rodného města Karolinky, kde žije a pracuje. Pro novou radnici vytvořil rozsáhlou vitráž " Píseň rodného kraje ", gobelíny a akvarely, je autorem symbolů města Karolinky a zpracoval řadu scénických návrhů pro místní ochotnický divadelní soubor. Jeho galerie ve středu města je otevřena nejen pro přátele a známé,ale pro všechny zájemce o výtvarné umění. Ilja Hartinger procestoval takřka všechny země Evropy, vlastní díla konfrontuje s významnými díly ve známých evropských galeriích a tato koncentrace na široký výtvarný kontext mu umožňuje obohacovat uměleckou práci o nové, aktuální a působivé výtvarné prvky. http://www.arthartinger.cz/index1.htm
Autor příspěvku: Michal Kmínek
