pro Národní památkový ústav v Jaroměři - Josefovem, který vypracovává Ministerstvu kultury ČR vyjádření stanoviska k návrhu sochy za Kulturní památku - snad to dobře dopadne

Posudek na uměleckou kvalitu plastiky tzv. Dívka s kruhem od akad. arch. Karla Mahrla

Monumentální abstraktní objekt nebo silně abstrahovaná figurativní plastika „Dívka s kruhem“ či podle jiných zdrojů „Řecký oheň“ z roku 1966 od akademického architekta Karla Mahrla je v mnoha ohledech unikátní a zároveň typickou ukázkou stylu „Brusel“, který byl v ČSSR v 60. letech hojně rozšířen. Bruselský styl převzal formu a ideu světoznámé československé expozice na výstavě Expo’58 v Bruselu, na níž Československo zaznamenalo mimořádný úspěch a posbíralo řadu mezinárodních ocenění. Tato i na západě velmi populární estetika, která kombinovala odvahu prvorepublikové avantgardy k razantnímu  gestu s dekorativním užitým uměním u nás dokonce zlidověla v jakýsi národní „sloh“.
 
Plastika je charakteristická v tomto ohledu svojí formou a i tématem, kde umě balancuje na hraně figurativní tvorby a geometrické abstrakce. Zároveň je také pozoruhodná v tom, že se nedá jednoznačně zařadit ani jako dekorativní socha se sportovní tématikou, 3D grafický poutač Všesportovního stadionu či svébytná architektura. Není náhodou, že tento nadčasový objekt navrhl architekt, sochař, malíř, fotograf a básník v jedné osobě renesančního tvůrce Karla Mahrla.

Dívka s kruhem, Karel Mahrla, 1966, kov, Malšovice, Hradec Králové

Dvaceti metrová plastika je svým vskutku monumentálním provedením, v kontextu celé architektury v okolí velmi impozantní. Z tohoto hlediska je nesouměřitelná s žádnými jinými realizacemi v tomto období v zvláště pak, uvědomíme li si, že se jedná o dekorativní objekt pro sportovní stadion a ne ideologický monument či propagandu. Ve velikostním srovnání a zároveň svojí kvalitou a výtvarnou čistotou snese porovnání jedině snad s intelektuálnější polohou geometrické abstrakce – s reliéfem opěrné zdí Nuselského mostu od sochaře Stanislava Kolíbala z roku 1968 v Praze 4 a nebo s keramickým obkladem odvětrávacího komínu na Letné od malíře Zdeňka Sýkory z roku 1969 v Praze 6, který je dnes také správně památkově chráněný.

Další díla, která by mohla být srovnávána s touto dekorativní plastikou pro tělovýchovný areál je sochařská tvorba Zdeňka Němečka, jemuž byl sport celoživotním tématem a proto byl častým vítězem soutěží výtvarných realizací pro sportovní stadiony. Ten ale přes vynikající modelaci svých figur nebyl schopen nikdy vystoupit s nepřesně definovaných mantinelů socialistického realismu. Na rozdíl od autora „Dívky s kruhem“, který se nebál svým nehledaným a čistým přístupem zajít až za samou hranici tehdejší tolerance do území oficiálně nepodporovaného abstraktního umění. Dílo tak má srovnání s tím co se o dekádu později objevovalo v západní Evropě a severní Americe, jako třeba monumentální objekt Herberta Ferbera z roku 1974 v Chicagu. Ovšem abstraktní realizace „Dívka s kruhem“ si oproti západním vzorům zachovává určitý u nás zdomácnělý „čapkovský“ charakter tvorby, humor a jednoduchost.


Herbert Ferber, bez názvu, 1974, kov, Chicagu, USA

Výtvarné umění, architektura a design z tohoto období začíná být postupně rehabilitováno, po dvacetiletém období, kdy bylo nesprávně šmahem spojováno s komunistickou diktaturou. Kvalita této realizace ze svobodomyslných 60. let byla již prokázána. Pokud si zodpovědné úřady uvědomí včas, že se nejedná o žádné ideologické, ale kulturní dědictví a objekt nechají umě revitalizovat, bude se moci Hradec Králové kromě velkolepé architektury Josefa Gočára chlubit mimořádnou realizací jeho studenta Karla Mahra, za kterou se v blízké době budou také sjíždět turisti. Plastiku tak snad nečeká stejný nebo horší osud, jako jiné dvě autorovy abstraktní sochy v městské fakultní nemocnici, které dnes  bez údržby zarůstají křovím.
Už teď začíná být umění a architektura z tohoto období módní a vyhledávané a ochrana tohoto díla by přispěla k zachování úžasné hmotné kultury a stávajícího genia loci tohoto města.

Pavel Karous